Boemo Spiritoso 11. – 12. 05. 2026 | Břevnovský klášter

Praha byla v prvních desetiletích 18. století jedním z významných hudebních center střední Evropy. Období relativního klidu, hospodářské prosperity a vrcholícího barokního životního stylu vytvořilo prostředí, ve kterém hudba nebyla pouze uměním, ale také symbolem společenského postavení, vzdělanosti a reprezentace šlechty.

Právě do této atmosféry zve koncertní program Boemo Spiritoso, který v prostorách Břevnovského kláštera představí soubor Collegium Marianum pod uměleckým vedením Jany Semerádové. Ve dnech 11. a 12. května 2026 zazní hudba skladatelů, jejichž životní osudy i tvorba byly různými způsoby propojeny s Prahou, šlechtickými dvory i tehdejší kulturní elitou.

Barokní Praha jako hudební křižovatka Evropy

Hudební život tehdejší Prahy byl úzce propojen se šlechtickými rody. Právě aristokracie financovala hudební soubory, zaměstnávala profesionální instrumentalisty a vytvářela prostředí, ve kterém vznikala i zaznívala většina dochované instrumentální hudby té doby.

Hudba se však neozývala pouze v palácích. Muzicírovalo se také v měšťanských domech nebo klášterních refektářích. Připomínkou tohoto prostředí jsou například koncerty Jana Josefa Ignáce Brentnera vydané v Praze roku 1720 pod názvem Horae pomeridianae.

Vedle šlechtických kapel existovaly také hudební akademie organizující veřejná hudební setkání pro platící posluchače. Jedna z nich vznikla již roku 1713 z iniciativy čtyř pražských měšťanů. I zde však hrála významnou roli šlechta, která tehdejší hudební kulturu zásadně formovala.

Hudebníci ve službách šlechty

Profesionální hudebníci bývali často zaměstnáni přímo u šlechtických dvorů. Tvořili jádro komorních ansámblů a jejich úkolem nebylo pouze hraní, ale také obstarávání repertoáru, školení dalších hudebníků a organizace hudebního života.

Tato zaměstnání však byla nejistá. Mnozí hudebníci proto hledali stabilnější uplatnění například na chrámových kůrech nebo pokračovali ve své cestě Evropou za lepšími podmínkami.

Jedním z těchto hudebníků byl také Johann Friedrich Fasch, který do Prahy přišel na podzim roku 1721. Ve městě strávil necelý rok ve službách hraběte Václava Morzina, významného mecenáše hudby a podporovatele italského stylu.

Fasch měl za sebou studia v Lipsku u Johanna Kuhnaua i přátelství s Georgem Philippem Telemannem. Přestože jeho pražské působení bylo krátké, získal zde uznání aristokratické společnosti a s hrabětem Morzinem udržoval kontakt i po svém odchodu do Zerbstu.

Právě díky Morzinově kapele se do střední Evropy dostala také část repertoáru Antonia Vivaldiho včetně slavných Čtvera ročních dob.

Hrabě Morzin a hudební Praha

Osobnost hraběte Václava Morzina je s programem Boemo Spiritoso propojena mimořádně silně. Vedle Fasche byli s jeho kapelou spojeni také další skladatelé zastoupení v programu koncertu.

Antonín Reichenauer, Faschův nástupce ve službách hraběte Morzina, dnes patří mezi nejvýznamnější znovuobjevované autory české barokní hudby. Jeho tvorba představuje mimořádný příklad českého instrumentálního baroka evropské úrovně.

S Morzinovým dvorem byl úzce spojen také František Jiránek, který dokonce studoval v Benátkách přímo u Antonia Vivaldiho. Po smrti hraběte Morzina pokračoval ve své kariéře v Drážďanech.

Také samotný Antonio Vivaldi měl s Prahou mnohem hlubší vazby, než se dnes běžně předpokládá. Jeho opery byly v Praze uváděny již od dvacátých let 18. století a existují dokonce indicie, že skladatel město osobně navštívil během své cesty po střední Evropě.

Vídeň, Praha a hudební propojení habsburské monarchie

Program koncertu připomíná také propojení Prahy s Vídní, hlavním městem habsburské monarchie. Významnou osobností tohoto hudebního světa byl například Johann Joachim Quantz, který se účastnil korunovace Karla VI. českým králem.

Do Vídně směřovala také cesta Františka Ignáce Antonína Tůmy, jenž působil ve službách hraběte Kinského a později císařovny Alžběty Kristýny. Přestože se pokoušel získat místo kapelníka pražské katedrály, jeho další hudební život zůstal spojen právě s Vídní.

Jeho elegantní Partita C dur dokazuje mimořádnou schopnost spojovat galantní styl s precizní kompoziční školou Johanna Josepha Fuxe.

Program koncertu Boemo Spiritoso

Johann Friedrich Fasch
Triosonata G dur
Affettuoso – Allegro – Largo – Allegro

Antonio Vivaldi
Sonáta g moll RV 51
Largo – Allegro – Andante – Allegro

František Ignác Antonín Tůma
Partita C dur
Intrada – Largo – Menuet – Burlesque

Georg Philipp Telemann
Duetto e moll TWV 40:102
Largo – Allegro

Antonín Reichenauer
Triosonata D dur
Adagio – Allegro – Adagio – Tempo di Menuet

Johann Joachim Quantz
Triosonata g moll QV 2:34
Grave – Allegro – Siciliana – Allegro

Arcangelo Corelli
Ciaconna G dur No. 12, op. 2

Břevnovský klášter jako místo hudby a kultury

Koncert Boemo Spiritoso navazuje na dlouhodobou kulturní tradici Břevnovského kláštera. Historické prostory kláštera vytvářejí jedinečné prostředí pro interpretaci staré hudby a umožňují návštěvníkům zažít atmosféru, která propojuje historii, architekturu a hudební umění.

Barokní hudba zde nezní jako vzdálená minulost. Naopak. Přirozeně ožívá v prostoru, který po staletí formoval kulturní i duchovní život Prahy.

Více informací o programu naleznete také na oficiálních stránkách Collegium Marianum.