60 sezón, tisíce nálezů a jeden výjimečný podzimní zážitek
Břevnovský klášter je místem, kde se tisíciletá historie nevypráví jen skrze architekturu, ale i skrze ticho, terén a vrstvy ukryté hluboko pod povrchem.
Právě tady se symbolicky protnulo hned několik silných příběhů.
Nejen příběh nejstaršího mužského kláštera v Česku, ale i 60 let systematické práce archeologů Národního památkového ústavu, kteří v hlavním městě trpělivě mapují stopy minulosti.
Podzimní vycházka břevnovský klášter očima archeologů, která se uskutečnila v sobotu 1. listopadu 2025, byla součástí celopražského projektu „60 sezón, tisíce nálezů“. Ten připomíná vznik pražského archeologického pracoviště NPÚ v roce 1965.
Právě tehdy dala impuls k jeho založení výstavba pražského metra, která otevřela doslova brány do podzemní historie města.
Zájem veřejnosti byl obrovský.
Kapacita vycházky byla zcela naplněna.
Od výkopů metra k evropským unikátům
Za šest dekád prošly pod rukama pražských archeologů stovky výzkumů.
Od tras metra, přes rekonstrukce ulic, památek, až po rozsáhlé developerské projekty. Výsledkem jsou objevy, které mají evropský význam. Rotunda sv. Václava na Malostranském náměstí, románské domy na Starém Městě, židovský hřbitov ve Vladislavově ulici, sakrální stavby v Dolních Chabrech nebo právě břevnovské pohřebiště pruských vojáků ze sedmileté války.
Jak říká ředitel pražského pracoviště NPÚ Jaroslav Podliska, archeologie často začíná tam, kde ostatní vidí jen stavební výkop. Pod dnešními domy, silnicemi i chodníky leží historie, která by bez zásahu archeologů navždy zmizela.
Setkání u hlavní brány břevnovského kláštera
Vycházka odstartovala ve 14:00 před hlavní vstupní branou kláštera na adrese Markétská čp. 1 v Praze 6.
Průvodci byli Matouš Semerád a Michal Tryml, archeologové, kteří se dlouhodobě na výzkumech Břevnova podílejí.
Trasa vycházky vedla nejen po povrchu areálu, ale také hluboko do míst, která běžným návštěvníkům zůstávají skrytá.
Krypta svaté Markéty jako dotek raného středověku
Jedním z nejsilnějších momentů celé prohlídky byla krypta románského kostela svaté Markéty, skrytá pod dnešní barokní stavbou.
Právě zde se nejvíce projevuje skutečná hloubka břevnovské historie.
Chladné kameny, tlumené světlo a prostor, ve kterém se čas zpomaluje.
Archeologové zde přiblížili nejen stavební vývoj, ale i širší kontext počátků kláštera a duchovního života na tomto místě.
Současně upozornili na to, že krypta není bezbariérově přístupná, což je důležité provozní i památkářské omezení.
Dientzenhoferové a barokní tvář kláštera
Další část vycházky patřila baroknímu kostelu svaté Markéty, dílu Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Baroko zde ukazuje jinou tvář kláštera.
Světlou, dynamickou, monumentální. Archeologové však upozornili, že pod touto velkolepostí se stále skrývají starší vrstvy, které dodnes přinášejí nové poznatky.
Válečné hroby jako mrazivý otisk dějin
Zásadní součástí programu byla i prohlídka plochy právě skončeného výzkumu válečných hrobů z období sedmileté války. Nálezy pruských vojáků pohřbených v prostoru kláštera výrazně prohloubily poznání této kapitoly břevnovských dějin.
Nešlo jen o kosti a artefakty. Šlo o osudy lidí, kteří zde zanechali svůj poslední otisk. Právě tento moment mnohé návštěvníky zasáhl nejsilněji.
15 tisíc krabic historie Prahy
Fond pražského archeologického pracoviště NPÚ dnes čítá přibližně 15 tisíc krabic archeologických nálezů s doprovodnou dokumentací. To z něj činí jednu z nejvýznamnějších archeologických institucí hlavního města. Kromě terénního výzkumu zahrnuje práce archeologů také vyhodnocování nálezů, jejich evidenci, ochranu památkových lokalit i popularizaci výsledků.
A právě popularizace hrála v jubilejním roce klíčovou roli.
Projekt „60 sezón, tisíce nálezů“
Oslavy výročí nejsou jen vzpomínkou na minulost.
Jsou především prezentací živé práce archeologů dnes. Vedle mimořádných komentovaných prohlídek vznikly také podcastové rozhovory NPÚ PodCastle, série videí a fotografií na sociálních sítích i odborné publikace.
Vedle Břevnova se veřejnost podívala například na hradiště Vinoř, do ulic Malé Strany, do konzervátorských dílen na Perštýně nebo do nově objevené rotundy sv. Václava v Profesním domě.
Břevnov jako živá památka, ne kulisa
Celá akce jasně ukázala, že břevnovský klášter není uzavřený památkový skanzen, ale živý prostor, kde se potkává věda, historie, kultura i každodenní provoz. Místo, kde se konají koncerty, svatby, konference i odborné prohlídky a kde zároveň pod povrchem stále pokračuje archeologický výzkum.
Právě tahle kombinace dává Břevnovu jeho výjimečnost.