Viaggio in Europa v Břevnově: evropské baroko rozeznělo Tereziánský sál

Viaggio in Europa v Břevnově přineslo v pondělí 7. září 2026 do Tereziánského sálu Břevnovského kláštera večer věnovaný evropské barokní vokální hudbě. V historickém prostředí jednoho z nejvýznamnějších klášterních areálů v Praze vystoupili tenorista Petr Nekoranec a cembalistka Kateřina Ochmanová. Program spojil francouzskou, italskou, německou i anglickou hudební tradici 17. a 18. století a připomněl, že barokní Evropa byla mnohem propojenějším kulturním prostorem, než by se mohlo při pohledu na tehdejší hranice zdát.

Koncert uspořádala Česká Händelova společnost ve spolupráci s mezinárodním operním festivalem Bayreuth Baroque a s podporou Nadace PPF. Záštitu nad koncertem převzala místostarostka městské části Praha 6 Ing. Mariana Čapková, MBA. Projekt tak vedle samotného hudebního programu vytvořil také další spojení mezi Prahou 6 a německým Bayreuthem, které dlouhodobě rozvíjejí partnerské vztahy.

Pro Břevnovský klášter byl tento večer zároveň připomínkou toho, že historické prostory nemusí být pouze místem, kde se vypráví o minulosti. Mohou být aktivní součástí současného kulturního života. Hudba, která vznikala před třemi stoletími, se v Tereziánském sále nesetkala s muzeální kulisou, ale s prostorem, jehož architektura, výzdoba a historie pocházejí ze stejného kulturního světa.

Viaggio in Europa jako hudební cesta Evropou

Název Viaggio in Europa, tedy cesta Evropou, vystihoval dramaturgii koncertu velmi přesně. Program nebyl sestaven pouze jako sled známých barokních árií. Posluchače vedl různými částmi Evropy a ukazoval, jak odlišně se v jednotlivých kulturních centrech pracovalo s hlasem, dramatem, emocí a hudebním výrazem.

Vznik opery na začátku 17. století otevřel skladatelům zcela nové možnosti. Hudba už nebyla jen doprovodem liturgie, dvorského ceremoniálu nebo společenských událostí. Prostřednictvím lidského hlasu mohla velmi bezprostředně pracovat s emocemi, dramatem a příběhem. Francie, Itálie, Anglie či německy mluvící země na tuto novou uměleckou výzvu odpovídaly každá trochu jinak.

Právě toto evropské prolínání bylo základním tématem koncertu. Program spojil hudbu Michela Lamberta, Marca-Antoina Charpentiera, Jeana-Baptista Lullyho, Antonia Vivaldiho, Georga Friedricha Händela a Jeana-Philippa Rameaua. Za jmény skladatelů se přitom skrývají nejen rozdílné hudební styly, ale také příběhy cestování, kulturního ovlivňování a hledání nových forem.

Myšlenka cestování byla pro barokní kulturu zásadní. Umělci, hudebníci, učenci i aristokraté se vydávali přes Evropu, aby poznávali jiné země a přinášeli nové zkušenosti zpět domů. Cestování bylo samozřejmě pomalejší, dražší a nebezpečnější než dnes, přesto evropskou kulturu zásadně formovalo. Hudba se šířila společně s interprety, rukopisy, vydanými partiturami i osobními kontakty mezi jednotlivými dvory a městy.

Tereziánský sál: když se barokní hudba vrací do barokního prostoru

Pro koncert tohoto typu má prostředí zásadní význam. Tereziánský sál Břevnovského kláštera nabízí kombinaci historické architektury, reprezentativního charakteru a bezprostřední blízkosti publika, která se pro komorní koncerty přirozeně hodí.

Břevnovský klášter byl založen roku 993 knížetem Boleslavem II. a pražským biskupem sv. Vojtěchem. Jeho dnešní podoba je ale do značné míry výsledkem rozsáhlé barokní přestavby v 18. století. Právě tehdy vznikl reprezentativní areál, který dnes patří k významným dokladům barokní architektury v českých zemích. Více o vývoji areálu najdete na stránce věnované historii Břevnovského kláštera.

Poslech Händela, Vivaldiho, Lullyho nebo Rameaua v tomto prostředí proto vytváří jiný typ zážitku než koncert v moderním víceúčelovém sále. Nejde o pokus rekonstruovat minulost do posledního detailu. Historický prostor ale poskytuje přirozený vizuální a atmosférický rámec hudbě, která vznikala v podobném kulturním a estetickém světě.

Tereziánský sál přitom není vyhrazen pouze koncertům staré hudby. V současnosti slouží pro koncertní projekty, odborné konference, společenské události, slavnostní setkání i další kulturní formáty. Právě schopnost historických prostor přijímat současný život je jednou z důležitých součástí fungování celého areálu. Informace pro pořadatele kulturních a společenských akcí jsou k dispozici také v sekci pronájem prostor Břevnovského kláštera.

Petr Nekoranec a Kateřina Ochmanová

Komorní obsazení koncertu stálo na spojení tenorového hlasu a cembala. Tenorista Petr Nekoranec patří k výrazným českým pěvcům své generace. V letech 2018 až 2020 působil jako sólista Státní opery ve Stuttgartu a od sezony 2021/2022 je sólistou Opery Národního divadla v Praze. Jeho profesní dráha zahrnuje vystoupení na českých i zahraničních operních a koncertních scénách a spolupráci s významnými orchestry a dirigenty.

V programu Viaggio in Europa dostal možnost pohybovat se mezi několika národními hudebními tradicemi. Francouzská tragédie lyrique klade na interpreta jiné výrazové nároky než italská opera seria nebo anglické oratorium. Jednotlivé skladby tak nespojovalo pouze období jejich vzniku, ale především práce s lidským hlasem jako nositelem příběhu a emoce.

Cembalistka Kateřina Ochmanová je absolventkou Akademie múzických umění v Praze a věnuje se sólové, komorní i pedagogické činnosti. Od roku 2015 působí na Konzervatoři Pardubice, kde vyučuje klavír a komorní hru. Je rovněž zakládající členkou souboru Quasi Trio a dlouhodobě se pohybuje v prostředí komorní hudby.

Právě kombinace hlasu a historického klávesového nástroje umožnila vytvořit komorní charakter večera. Mezi interprety a publikem nebyla bariéra velkého orchestru. Hudební výraz tak mohl stát na detailu, práci s textem, artikulaci a dialogu mezi hlasem a nástrojem.

Od francouzského dvora přes Benátky až k Händelovi

Dramaturgie koncertu ukázala, že vývoj evropské barokní hudby nelze vyprávět jako několik oddělených národních příběhů. Hudebníci cestovali, měnili působiště, poznávali nové styly a následně je přetvářeli podle vlastní zkušenosti.

Jean-Baptiste Lully je jedním z nejlepších příkladů. Narodil se v Itálii, ale již jako mladý člověk se dostal do Francie. Postupně se stal jednou z nejvlivnějších osobností hudebního života na dvoře Ludvíka XIV. a zásadně ovlivnil podobu francouzské opery. Z italského rodáka se stal klíčový představitel francouzského hudebního stylu.

Marc-Antoine Charpentier naopak během svého pobytu v Itálii poznal tamní hudební prostředí a zkušenosti následně spojoval s francouzskou tradicí. Jean-Philippe Rameau později rozvíjel francouzskou operu v době, kdy se hudební estetika začínala měnit a evropská veřejnost stále intenzivněji diskutovala o rozdílech mezi francouzským a italským stylem.

Antonio Vivaldi představuje benátský svět, ve kterém byly opera a instrumentální hudba úzce propojeny s mezinárodním kulturním provozem. Benátky byly jedním z nejvýznamnějších evropských center hudebního divadla. Do města přijížděli zahraniční návštěvníci, hudebníci i skladatelé a právě zde mohli poznávat nové formy opery i instrumentální hudby.

Georg Friedrich Händel jako skutečný Evropan své doby

Ústřední postavou projektu byl přirozeně Georg Friedrich Händel. Jeho životopis je sám o sobě mapou evropské hudební kultury počátku 18. století. Narodil se v Halle, působil v Hamburku, cestoval po Itálii a nakonec spojil nejvýznamnější část své kariéry s Londýnem.

Na svých cestách poznával různé podoby tehdejší opery, duchovní i instrumentální hudby. Italská zkušenost zásadně ovlivnila jeho další tvorbu, zároveň však dokázal jednotlivé hudební vlivy syntetizovat do vlastního stylu. Jeho londýnské opery a později anglicky zpívaná oratoria jsou příkladem toho, jak intenzivně se evropská kultura dokázala pohybovat přes hranice jazyků a států.

Právě proto dává projekt nazvaný Viaggio in Europa v souvislosti s Händelem zvláštní smysl. Nejde pouze o cestu po mapě. Je to cesta jednotlivými hudebními jazyky a kulturními tradicemi, které Händel během svého života poznával a které dokázal využít ve vlastní tvorbě.

V programu zazněla také Händelova hudba z oratoria Jephtha a z díla Il trionfo del Tempo e del Disinganno. Právě druhé jmenované dílo vzniklo během Händelova italského období a patří k hudbě, na níž lze dobře pozorovat jeho schopnost vstřebávat místní hudební jazyk a současně si vytvářet vlastní výraz.

Program koncertu Viaggio in Europa

Večer nabídl průřez barokní vokální tvorbou několika evropských hudebních center. Publikum mohlo slyšet francouzštinu, italštinu i angličtinu a sledovat, jak se mezi jednotlivými skladateli proměňuje práce s textem a dramatickou situací.

• Michel Lambert: Vos mépris chaque jour
• Marc-Antoine Charpentier: Ciel! quel triste combat z opery David et Jonathas
• Jean-Baptiste Lully: Bois épais z opery Amadis
• Antonio Vivaldi: La fatal sentenza z opery Tito Manlio
• Antonio Vivaldi: Gelido in ogni vena z opery Farnace
• Antonio Vivaldi: Non sempre folgora z opery La costanza trionfante degl’amori e degl’odii
• Antonio Vivaldi: Vedrò con mio diletto z opery Il Giustino
• Georg Friedrich Händel: Waft Her, Angels, through the Sky z oratoria Jephtha
• Jean-Philippe Rameau: Règne, Amour z opery Pygmalion
• Georg Friedrich Händel: árie z oratoria Il trionfo del Tempo e del Disinganno

Doprovodný program připravený Českou Händelovou společností navíc nabídl české překlady textů jednotlivých árií. Publikum tak mohlo sledovat nejen hudební stránku skladeb, ale také dramatický obsah a emoce, které hudba vyjadřuje. U barokní opery je právě vztah mezi slovem a hudbou zásadní. Árie nejsou izolované virtuózní skladby, ale hudební zastavení v příběhu, během nichž postava reaguje na konflikt, lásku, ztrátu, strach, naději nebo rozhodnutí.

Česká Händelova společnost a více než tři desetiletí práce s barokní hudbou

Česká Händelova společnost byla založena 28. března 1990. Jejím hlavním tématem je osobnost, dílo a odkaz Georga Friedricha Händela, její činnost je ale od počátku zasazena do širšího kontextu evropského baroka.

Společnost podporuje uvádění Händelových děl, odbornou a publikační činnost, pořádání koncertů a specializovaných přednášek a věnuje se také vztahům mezi Händelovou osobností, jeho tvorbou a českými zeměmi. Součástí její práce je spolupráce s příbuznými organizacemi v České republice i zahraničí.

Po zakladatelském období Pavla Polky, který stál v čele společnosti od jejího vzniku až do roku 2024, se předsedou České Händelovy společnosti stal v roce 2025 JUDr. Jiří Janoušek. Pod jeho vedením společnost obnovuje část dřívějších aktivit, rozvíjí nové projekty a věnuje výraznou pozornost mezinárodní spolupráci.

Právě koncert v Břevnovském klášteře lze číst jako jeden z konkrétních výsledků tohoto směru. Český koncert nebyl izolovanou událostí, ale součástí širšího projektu spojeného s evropským festivalovým prostředím. Další informace o aktivitách společnosti a programu Viaggio in Europa jsou dostupné na webových stránkách České Händelovy společnosti.

Praha 6, Bayreuth a kulturní spolupráce

Význam koncertu přesahoval samotný hudební program také díky propojení Prahy 6 a Bayreuthu. Obě města spojují partnerské vztahy a kultura představuje přirozený prostor, ve kterém mohou podobná partnerství získávat konkrétní obsah.

Předseda České Händelovy společnosti Jiří Janoušek ve svém úvodním slovu připomněl, že koncert propojuje špičkové české interprety, evropskou barokní tradici a prostředí jednoho z významných současných festivalů staré hudby, Bayreuth Baroque. Zároveň ocenil možnost uskutečnit koncert právě v Tereziánském sále a na území Prahy 6.

Místostarostka Prahy 6 Mariana Čapková ve svém příspěvku zdůraznila význam spojení kultury, vzdělávání a podpory mladých talentů. Kulturní projekt tohoto typu totiž nemá význam pouze pro návštěvníky jednoho večera. Přibližuje špičkovou hudbu veřejnosti, vytváří prostor pro mezinárodní spolupráci a pomáhá udržovat historickou hudbu jako živou součást současné kultury.

Právě v tomto směru mohou historická místa, městské instituce, kulturní spolky, interpreti a soukromí podporovatelé vytvářet projekty, které by samostatně vznikaly obtížněji. Poděkování organizátorů proto patřilo Nadaci PPF za podporu projektu, městské části Praha 6, Břevnovskému klášteru i všem, kteří se na realizaci večera podíleli.

Břevnovský klášter není pouze historická památka

Koncert Viaggio in Europa dobře ukázal jeden z principů, na kterých stojí současný provoz areálu Břevnovského kláštera. Historická památka může chránit minulost a zároveň zůstávat aktivní součástí města.

Areál založený v roce 993 dnes spojuje duchovní život benediktinského arciopatství, kulturní program, komentované prohlídky, návštěvnické služby, gastronomii, ubytování i pořádání společenských a firemních akcí. Vedle baziliky sv. Markéty a klášterních zahrad mohou návštěvníci poznat také románskou kryptu a reprezentační prostory prelatury.

Pokud jste Tereziánský sál zatím navštívili pouze během koncertu nebo jiné společenské události, můžete jej poznat také v rámci komentovaných prohlídek Břevnovského kláštera. Trasa standardně zahrnuje baziliku sv. Markéty, románskou kryptu a reprezentační prostory prelatury včetně Tereziánského sálu.

Výchozím místem prohlídek je klášterní infocentrum v budově bývalé sýpky. Návštěvníci zde získají informace o aktuálních prohlídkách, programu a provozu areálu a mohou zde zakoupit také klášterní produkty, publikace a suvenýry.

Historický prostor může sloužit i současným koncertům

Tereziánský sál je dnes využíván pro kulturní i společenské projekty různého typu. Koncertní večer České Händelovy společnosti je příkladem formátu, který přirozeně pracuje s charakterem prostoru. Stejně dobře zde ale mohou fungovat komorní koncerty, recitály, pěvecká vystoupení, slavnostní večery nebo programy spojené s konferencemi a odbornými setkáními.

Pro pořadatele je důležité nejen samotné prostředí, ale také provozní zázemí a dostupnost. Břevnovský klášter se nachází v Praze 6, nedaleko centra města, zároveň však nabízí výrazně klidnější atmosféru než většina běžných městských eventových prostor.

Pokud připravujete vlastní koncert, kulturní projekt nebo společenskou událost, podrobnosti najdete na stránce věnované pronájmu prostoru pro koncerty. Pro konference, firemní setkání, gala večery, oslavy a další formáty je k dispozici také přehled reprezentačních prostor Břevnovského kláštera.

Historický prostor přitom není univerzální kulisou, do které lze vložit libovolný program bez ohledu na jeho charakter. Nejlépe fungují projekty, které s místem komunikují. Viaggio in Europa je toho dobrým příkladem. Barokní hudba zde nebyla dekorací historického sálu a Tereziánský sál nebyl dekorací hudby. Obě vrstvy vytvořily jeden celek.

Fotogalerie z koncertu Viaggio in Europa

Atmosféru večera připomínají fotografie z Tereziánského sálu. Zachycují úvodní část programu, samotné vystoupení, historické cembalo, publikum i závěrečné poděkování interpretům.

Od jednoho koncertu k dalším kulturním setkáním

Hudební večer skončil, ale myšlenka, kterou přinesl, má pokračování. Již samotný projekt Viaggio in Europa je postaven na pohybu mezi zeměmi, institucemi a kulturními tradicemi. Několik dní po pražském vystoupení pokračuje projekt také v prostředí Bayreuthu.

Takový model spolupráce je zajímavý nejen pro hudebníky. Ukazuje, jak může kulturní projekt přirozeně propojovat místní instituci s mezinárodním prostředím. Praha 6, Česká Händelova společnost, zahraniční festival, soukromá nadace, interpreti a Břevnovský klášter zde nevystupují jako izolované značky. Každý partner přináší do projektu jinou část hodnoty.

Pro Břevnovský klášter má podobná spolupráce ještě jeden význam. Pomáhá představovat historický areál také lidem, kteří by jej možná nenavštívili při běžné turistické prohlídce. Jednou přichází návštěvník za hudbou, podruhé za architekturou, jindy na konferenci, svatbu nebo pracovní setkání. Teprve součet těchto zkušeností vytváří obraz kláštera jako živého místa, nikoli pouze památky minulosti.

Přijďte poznat Břevnovský klášter i mimo koncertní večer

Pokud vás prostředí Tereziánského sálu zaujalo, není nutné čekat na další koncert. Břevnovský klášter můžete navštívit během roku také prostřednictvím komentovaných prohlídek. Ty umožňují poznat nejen reprezentační prostory prelatury, ale také baziliku sv. Markéty a románskou kryptu z 11. století.

Areál nabízí možnost spojit návštěvu historie s procházkou klášterními zahradami, zastávkou v infocentru nebo gastronomií. Pro návštěvníky, kteří chtějí v Břevnově zůstat déle, je přímo v areálu k dispozici také Hotel Adalbert.

Aktuální informace o prohlídkách, návštěvnickém provozu a jednotlivých částech areálu doporučujeme před cestou ověřit přímo na webu Břevnovského kláštera. Historický areál je živým místem, ve kterém se během roku střídají bohoslužby, kulturní program, soukromé události a další provoz.

Jak se dostat do Břevnovského kláštera MHD

Břevnovský klášter se nachází na adrese Markétská 1/28, Praha 6 – Břevnov. Pro cestu městskou hromadnou dopravou je nejjednodušší využít tramvajovou zastávku Břevnovský klášter, která se nachází v Bělohorské ulici jen několik minut chůze od hlavní brány areálu.

Na zastávce Břevnovský klášter zastavují denní tramvajové linky 22 a 25. Linka 22 zajišťuje přímé spojení například přes oblast Pražského hradu, Malostranskou a centrum Prahy. Linka 25 nabízí spojení mimo jiné směrem přes Hradčanskou. Z metra A je proto možné využít například přestup na tramvaj 22 na Malostranské nebo na tramvaj 25 na Hradčanské.

Před cestou doporučujeme ověřit aktuální spojení a případné výluky. Aktuální jízdní řády najdete na webu Dopravního podniku hlavního města Prahy nebo v přehledu tramvajových linek Pražské integrované dopravy.

Po vstupu hlavní branou pokračujte do areálu směrem k bazilice sv. Markéty. Tereziánský sál se nachází v reprezentačním patře prelatury. Pokud si nejste jisti cestou nebo potřebujete další praktické informace, využijte také stránku kontakty a dopravní spojení Břevnovského kláštera.

Po kultuře ještě nemusíte domů: zastavte se v Klášterním Šenku

Návštěva Břevnovského kláštera nemusí skončit posledním tónem koncertu nebo koncem komentované prohlídky. Přímo v areálu se nachází restaurace Klášterní Šenk, která spojuje tradiční českou kuchyni s prostředím klášterního areálu a čepovaným pivem z Břevnova.

Restaurace je otevřena denně od 11:30 do 23:00 a hodí se jak pro oběd během návštěvy Prahy 6, tak pro večeři nebo posezení po kulturním programu. Zejména při koncertech, víkendových prohlídkách a dalších akcích doporučujeme rezervaci předem.

Chystáte se do Břevnovského kláštera? Udělejte si z návštěvy celý zážitek. Poznejte historii areálu, projděte se jeho zahradami, navštivte Tereziánský sál a poté si dopřejte společný oběd nebo večeři v Klášterním Šenku.

RESTAURACE KLÁŠTERNÍ ŠENK – MENU, OTEVÍRACÍ DOBA A REZERVACE

Viaggio in Europa v Břevnově spojilo historii se současným kulturním životem

Viaggio in Europa v Břevnově nebylo pouze připomínkou hudby, která vznikla před několika staletími. Ukázalo také, proč má smysl tuto hudbu uvádět dnes a proč pro ni mají historické prostory stále své místo.

Lambert, Charpentier, Lully, Vivaldi, Rameau a Händel žili ve světě, ve kterém se umělecké myšlenky přesouvaly napříč Evropou prostřednictvím cest, osobních kontaktů a setkávání různých kulturních tradic. O tři století později vznikl v Tereziánském sále projekt založený na velmi podobném principu: české interpretační umění, mezinárodní festival, Praha 6, Česká Händelova společnost a historický Břevnovský klášter se spojily v jednom večeru.

Právě takové okamžiky připomínají, že památky nejlépe chráníme nejen tím, že o nich vyprávíme, ale také tím, že jim dáváme smysluplnou současnou náplň. Tereziánský sál vznikl v jiné době a pro jiný svět. Přesto dnes dokáže znovu vytvářet prostor pro hudbu, setkávání a společný kulturní zážitek.

Až proto budete příště hledat koncert v Praze, místo pro kulturní projekt, historický sál pro společenskou událost nebo jednoduše cíl pro víkendovou návštěvu, vzpomeňte si na Břevnov. Více než tisíc let historie zde není uzavřeno za vitrínou. Je stále součástí života města.

Více informací o České Händelově společnosti, jejích projektech a další činnosti najdete na www.haendel.cz. Aktuální informace o návštěvě, kulturních akcích, prohlídkách, gastronomii a pronájmu prostor najdete na webu Břevnovského kláštera.