13. Břevnovské chmelobraní 8. 9. 2026
13. Břevnovské chmelobraní 8. 9. 2026 znovu připomnělo, že chmel, pivo a Břevnov k sobě nepatří pouze v historických knihách. V úterý 8. září se před Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha v Praze 6 uskutečnil již třináctý ročník přátelského setkání spojeného se sklizní chmele z místní chmelnice. Začátek byl naplánován na 17:30 a hlavním bodem programu nebylo sledování práce někoho jiného, ale naopak možnost přiložit ruku k dílu a stát se na chvíli součástí skutečné chmelové brigády.
Břevnovské chmelobraní má jednoduchou myšlenku, a právě v tom spočívá jeho kouzlo. Sejdou se lidé, společně sklízejí chmel, povídají si, poslouchají hudbu a ochutnají pivo, které vzniká jen několik kroků od chmelnice. Žádný komplikovaný festivalový koncept, žádná vzdálená produkční hala. Jen místo, řemeslo, lidé a tradice, která má v Břevnově mnohem hlubší kořeny než současný pivovar.
Organizátoři počítali se sklizní přibližně 20 kilogramů čerstvého chmele, který měl následně zamířit přímo do výroby v Břevnovském klášterním pivovaru. Pro aktivní účastníky bylo připraveno občerstvení, na čepu čtyři druhy břevnovského piva, nechyběla ani nealkoholická varianta z produkce pivovaru a tradiční špekáčky připravované u ohně. To vše doprovázela živá hudba a neformální sousedská atmosféra.
Podrobnosti k letošnímu ročníku zveřejnil také Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha na svém webu.
Břevnovské chmelobraní není festival. Je to společná práce, která má výsledek
Slovo chmelobraní může vyvolávat představu klasického pivního festivalu. V Břevnově je ale princip trochu jiný. Tady není chmel jen dekorací vedle výčepního zařízení nebo grafickým motivem na plakátu. Před pivovarem skutečně roste chmelnice a jednou za rok přichází okamžik, kdy je potřeba její úrodu sklidit.
Právě z praktické práce vznikla tradice, která se postupně proměnila ve společenskou událost. Třináct ročníků už představuje dostatečně dlouhou dobu na to, aby Břevnovské chmelobraní nebylo jednorázovým marketingovým nápadem, ale skutečnou součástí života pivovaru a areálu.
Smyslem není vytvořit anonymní masovou akci. Břevnovské chmelobraní funguje právě díky menšímu měřítku. Člověk přijde přímo k pivovaru, vidí chmel před sebou, může si sáhnout na rostlinu, pomoci se sklizní a následně si dát pivo vyrobené v místě, kde právě stojí.
To je zkušenost, kterou běžná návštěva restaurace nebo koupě lahve v obchodě nabídnout nemůže. Najednou se za hotovým produktem objevuje surovina, řemeslo, konkrétní lidé a prostředí.
Chmel roste přímo před Břevnovským klášterním pivovarem
Jedním z charakteristických prvků současného Břevnovského klášterního pivovaru je ukázková chmelnice umístěná přímo před jeho budovou. Kdo areálem Břevnovského kláštera prochází během léta, jen těžko ji přehlédne. Chmel se pne po vysokých konstrukcích a v závěru léta se na rostlinách objevují typické chmelové hlávky.
Chmelnice samozřejmě nemá ambici konkurovat velkým produkčním plochám českých pěstitelů. Její význam je jiný. Přibližuje návštěvníkům jednu ze základních pivovarských surovin přímo v místě, kde se pivo vaří.
Ve chvíli, kdy se z ukázkové chmelnice stane jednou za rok také místo společné sklizně, získává celý koncept další rozměr. Chmel není pouze součást expozice. Má svou vegetační sezonu, potřebuje péči a na jejím konci přichází sklizeň.
Letošní plán počítal se sklizením přibližně dvaceti kilogramů čerstvého chmele. Pro velké chmelařství jde o zanedbatelné množství. Pro malý řemeslný pivovar a komunitní událost však právě tato velikost dává smysl. Účastníci mohou sledovat celý proces z bezprostřední blízkosti a výsledná surovina nekončí někde daleko od místa sklizně, ale přímo v místním pivovaru.
Český chmel má stále mimořádné postavení
Břevnovská chmelnice je malá, ale připomíná mnohem větší příběh českého chmelařství. Česká republika patří mezi tradiční světové producenty chmele a pěstování této plodiny je dodnes soustředěno zejména do Žatecké, Úštěcké a Tršické chmelařské oblasti.
Podle aktuálních údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského bylo v České republice v srpnu 2026 evidováno přibližně 4 784 hektarů sklizňových ploch chmele. Chmel pěstovalo 120 pěstitelů a více než tři čtvrtiny celkové plochy připadaly na Žateckou chmelařskou oblast.
Podrobné informace o aktuálním stavu českého chmelařství lze najít na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Vedle velkých pěstitelských oblastí mají právě malé ukázkové chmelnice jednu důležitou roli. Dokážou lidem, kteří se běžně pohybují pouze ve městě, připomenout, že pivo nevzniká v nerezovém tanku samo od sebe. Za každou sklenicí stojí voda, slad, chmel, kvasnice, lidská práce, zkušenost a čas.
Pivovarnictví a Břevnov mají společný příběh po staletí
Břevnovské chmelobraní se odehrává na místě, kde má pivovarnictví mimořádně dlouhou tradici. Břevnovský klášter založili roku 993 kníže Boleslav II. a pražský biskup sv. Vojtěch. Klášterní areál postupně získal rozsáhlé hospodářské zázemí a výroba piva se stala jednou z činností, které byly s Břevnovem po staletí spojeny.
Samotný Břevnovský klášterní pivovar na svém webu připomíná, že právě k Břevnovskému klášteru se váže jedna z nejstarších písemných stop pivovarnictví na českém území. Historický pivovar zde fungoval s různými přestávkami až do roku 1889.
Výroba piva se do areálu ve své současné podobě vrátila v roce 2011. Nový Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha byl vybudován v barokním objektu bývalých stájí a navázal tak na řemeslo, které bylo s Břevnovem spojeno po dlouhá staletí.
Více o historickém i současném pivovaru lze najít přímo na stránce O pivovaru.
Současný Břevnovský pivovar slaví patnáct let
Rok 2026 je pro Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha významný ještě z jednoho důvodu. Od obnovení výroby v roce 2011 uplynulo právě patnáct let.
V měřítku Břevnovského kláštera, jehož historie přesahuje tisíc let, může patnáct let působit jako krátká epizoda. Pro současný pivovar je to ale období, během kterého se z nového projektu stal stabilní a přirozeně vnímaný prvek břevnovského areálu.
Pivovar dnes vaří tradiční česká piva i různé zahraniční pivní styly. V průběhu roku vznikají také sezonní speciály. Součástí provozu je pivovarská prodejna, menší muzeum a expozice pivního skla a zájemci mohou absolvovat také komentovanou prohlídku pivovaru.
Břevnovský klášterní pivovar je samostatně provozovaným subjektem, který sídlí přímo v historickém areálu kláštera. Současně je dlouhodobým partnerem jeho návštěvnického a gastronomického provozu.
Více o letošním výročí najdete také v článku Břevnovský pivovar slaví 15 let.
Patnáct let společně v jednom areálu
Pro návštěvníka může celý Břevnov působit jako jeden propojený svět. A právě v tom spočívá jeho síla. Člověk přijde na komentovanou prohlídku kláštera, projde zahradami, navštíví pivovar, zastaví se na pivo nebo na oběd a během jediného odpoledne pozná několik vrstev jednoho místa.
Břevnovský klášterní pivovar je hrdým partnerem Klášterního Šenku, Klášterního výčepu a návštěvnického infocentra Břevnovského kláštera. Již patnáct let dodává své pivo do areálu Břevnovského kláštera a pomáhá tak udržovat jednu z nejviditelnějších místních tradic skutečně živou.
Nejde přitom pouze o symbolickou spolupráci. Návštěvník může místní pivo ochutnat přímo tam, kde tráví svůj čas.
V restauraci Klášterní Šenk doprovází břevnovské pivo tradiční českou kuchyni a nabídku restaurace. Jen několik kroků odtud se v barokní sýpce nachází Klášterní výčep, kde je místní pivo hlavním protagonistou neformálního posezení.
A propojení pokračuje také v návštěvnickém infocentru Břevnovského kláštera, kde jsou lahvová piva z místního pivovaru součástí nabídky klášterního obchůdku.
Od chmele na chmelnici přes varnu až po sklenici v restauraci nebo lahev, kterou si návštěvník odnese domů, tak vzniká přirozený lokální řetězec, který není potřeba uměle vymýšlet. V Břevnově skutečně existuje.
Klášterní Šenk: pivo několik kroků od místa, kde vzniká
Klášterní Šenk patří k místům, kde je spojení klášterního areálu a místního pivovaru nejviditelnější. Restaurace se nachází přímo v Břevnovském klášteře a nabízí tradiční českou kuchyni, sezonní nabídku a čepované břevnovské pivo.
To dává návštěvě pivovaru nebo chmelobraní logické pokračování. Zatímco před pivovarem člověk sleduje samotnou surovinu nebo výrobu, v restauraci může zažít pivo jako součást gastronomie.
Klášterní Šenk je otevřen denně a funguje jak pro místní obyvatele, tak pro turisty, návštěvníky kláštera, hosty kulturních akcí nebo účastníky firemních setkání. V teplejší části roku lze využít také venkovní posezení ve vstupní části areálu.
Právě po akcích, jako je Břevnovské chmelobraní, se ukazuje výhoda prostředí, které není postaveno jen kolem jedné události. Návštěvník nemusí po skončení programu okamžitě odcházet. Může pokračovat večeří, setkáním s přáteli nebo dalším poznáváním areálu.
Klášterní výčep: nejkratší cesta k břevnovskému pivu
Druhou zastávkou je Klášterní výčep v barokní Sýpce. Vznikl v roce 2017 jako menší a neformálnější gastronomický provoz klášterního areálu.
Koncept je jednoduchý. Objednávka a platba probíhají přímo na baru a hlavní roli zde hraje pivo z Břevnovského klášterního pivovaru sv. Vojtěcha doplněné o menší občerstvení.
Výčep je tak přirozenou zastávkou při procházce areálem, před koncertem, po prohlídce kláštera nebo třeba ve chvíli, kdy člověk nechce celé restaurační posezení, ale pouze chvíli zůstat v Břevnově a dát si místní pivo.
Pro chmelobraní je toto propojení příznačné. Chmel sklizený několik desítek metrů odtud připomíná, že za produktem na výčepu stojí konkrétní místo a konkrétní pivovar.
Infocentrum: břevnovské pivo může pokračovat domů s vámi
Infocentrum Břevnovského kláštera není pouze místo pro nákup vstupenek na komentované prohlídky. Nachází se v bývalé Sýpce a funguje jako hlavní návštěvnický bod celého areálu.
Vedle informací, mapek, knih, pohlednic a klášterních výrobků zde návštěvníci najdou také lahvová piva z Břevnovského klášterního pivovaru. Pivo se tak stává nejen gastronomickou součástí návštěvy, ale také jedním z produktů, které si lidé mohou z Břevnova odnést.
To je důležitá část celého příběhu. Z pohledu návštěvníka nejde o několik izolovaných provozoven. Chmel, pivovar, výčep, restaurace a infocentrum vytvářejí logicky propojenou cestu areálem.
Čtyři druhy piva, nealko a špekáčky u ohně
Břevnovské chmelobraní si na nic nehraje a program tomu odpovídá. Po práci má přijít odměna. Organizátoři proto pro letošní ročník připravili čtyři druhy piva na čepu, vlastní nealkoholické pivo a jednoduché občerstvení.
U ohně nechyběly špekáčky, které k podobné akci dávají větší smysl než složitá festivalová gastronomie. Chmelobraní totiž není gastronomická show. Základem je setkání lidí a společná sklizeň.
Takový formát přirozeně propojuje generace. Přijdou pravidelní návštěvníci pivovaru, lidé z okolí, zákazníci, obchodní partneři, fanoušci řemeslného piva nebo ti, kteří se chtějí jednoduše podívat, jak chmel vypadá ještě předtím, než se stane součástí piva.
Pro řidiče a návštěvníky, kteří alkohol nepijí, je důležitá také nealkoholická alternativa. Břevnovský pivovar má ve své produkci vlastní nealkoholické pivo, takže ani zde nemusí návštěvník opouštět příběh místního pivovaru.
Chmelobraní jako sousedská událost Prahy 6
Břevnov je součástí Prahy, ale v mnoha ohledech si zachovává charakter vlastní čtvrti. Místní podniky, tradiční kulturní akce, klášter, poutě, restaurace a komunitní život vytvářejí prostředí, které se liší od anonymního centra velkoměsta.
Břevnovské chmelobraní do tohoto prostředí přirozeně zapadá. Není potřeba cestovat na velký pivní festival nebo do vzdálené chmelařské oblasti. Malou ukázku sklizně lze zažít přímo v Praze 6.
Podobné akce mají význam ještě v jednom směru. Vytvářejí vztah mezi místní značkou a lidmi nikoli pouze prostřednictvím reklamy, ale prostřednictvím vlastní zkušenosti.
Kdo se jednou podílel na sklizni chmele před pivovarem, bude pravděpodobně místní pivo vnímat trochu jinak než člověk, který poprvé uvidí jeho etiketu v obchodě. Za produktem už totiž zná konkrétní místo, lidi a příběh.
Od sklizně ke sklenici: řemeslo jako součást návštěvnického zážitku
Jedním z trendů současného cestovního ruchu je zájem o autentické zážitky a lokální produkci. Lidé už často nechtějí pouze vidět památku nebo si koupit výrobek. Chtějí vědět, odkud pochází, kdo jej vyrábí a proč je spojen právě s konkrétním místem.
Břevnov má v tomto směru značnou výhodu. Nemusí uměle vytvářet příběh. Ten zde existuje po staletí.
Návštěvník může během jednoho dne absolvovat komentovanou prohlídku Břevnovského kláštera, poznat baziliku sv. Markéty, románskou kryptu a reprezentační prostory prelatury, projít se zahradami a následně pokračovat k pivovaru.
Zájemci mohou využít také samostatnou prohlídku pivovaru, při které poznají výrobní prostory, pivovarské suroviny, historii výroby a menší muzeum pivovarského skla.
A závěr může patřit Klášternímu výčepu nebo Klášternímu Šenku. Jeden areál tak dokáže spojit duchovní historii, architekturu, zahrady, řemeslo, gastronomii i živou současnost.
Současný pivovar a historický klášter: jedno místo, dva samostatné příběhy
Při vyprávění o Břevnovském klášterním pivovaru je důležité zachovat jednu přesnost. Současný pivovar je samostatně provozovaným subjektem. Jeho provozovatelem není Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty ani Správa břevnovského kláštera s.r.o.
Současně ale fyzicky působí přímo v historickém areálu a navazuje na místní tradici pivovarnictví. Oba příběhy se proto přirozeně potkávají.
Právě dlouhodobá spolupráce mezi pivovarem a provozy areálu je ukázkou toho, jak může historická památka fungovat v současnosti. Není třeba vytvářet muzeální kulisu, kde je všechno zakázáno a minulost je uzavřena za sklem. Historické prostředí může dál žít řemeslem, gastronomií, kulturou a setkáváním lidí.
Více o současném fungování areálu najdete na stránce O nás – Břevnovský klášter.
Břevnovský pivovar není jen místo, kde se vaří pivo
Pokud někoho chmelobraní přivedlo k většímu zájmu o pivovarnictví, stojí za to vrátit se do Břevnova i mimo termín podobné akce.
Prohlídka Břevnovského klášterního pivovaru trvá přibližně 45 minut a zahrnuje nejen současné výrobní prostory, ale také výklad o historii pivovaru, ukázku základních surovin, pivovarské muzeum a expozici pivního skla. Podle možností lze pro skupiny zajistit také degustaci.
Průvodcem bývá sládek nebo některý z akcionářů pivovaru, takže návštěvníci mají možnost získat informace přímo od lidí, kteří se na fungování provozu podílejí.
Termíny a rezervace jsou dostupné na oficiálním webu Břevnovského klášterního pivovaru.
Břevnovský klášter jako místo, kam má smysl vracet se
Chmelobraní je jedním z mnoha důvodů, proč během roku přijít do Břevnovského kláštera. Areál neslouží pouze návštěvníkům historické památky. Je živým místem, ve kterém se vedle duchovního života odehrávají koncerty, kulturní program, svatby, společenské události a komunitní setkání.
Součástí návštěvy mohou být volně přístupné klášterní zahrady, komentované prohlídky, infocentrum, restaurace, výčep nebo právě Břevnovský klášterní pivovar.
Přehled dalších možností najdete na stránce Aktivity v areálu Břevnovského kláštera.
Každý návštěvník si tak může vytvořit vlastní podobu návštěvy. Někdo přijde za historií, někdo za koncertem, někdo na pivo. Často ale zjistí, že jednotlivé části Břevnova dávají největší smysl právě dohromady.
Jak se dostat k Břevnovskému klášternímu pivovaru
Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha se nachází přímo v areálu Břevnovského kláštera na adrese Markétská 1/28, Praha 6 – Břevnov.
Nejjednodušší cesta městskou hromadnou dopravou vede tramvají na zastávku Břevnovský klášter. Zastavují zde tramvajové linky 22 a 25. Od zastávky je hlavní vstup do klášterního areálu vzdálen jen několik minut chůze.
Po vstupu do areálu pokračujte kolem budov směrem do hospodářského dvora. Orientaci usnadňuje místní navigační systém a v případě potřeby poradí také pracovníci klášterního infocentra.
Aktuální spojení, případné výluky a změny provozu doporučujeme vždy před cestou ověřit na webu Pražské integrované dopravy nebo Dopravního podniku hlavního města Prahy.
Třinácté chmelobraní předchází další velké pivovarské události
Rok 2026 je v Břevnově z pohledu pivovaru výjimečný. Jen několik dní po třináctém Břevnovském chmelobraní připomíná současný pivovar také své patnácté výročí.
V sobotu 12. září 2026 se proto uskuteční velká open-air oslava patnácti let současného Břevnovského klášterního pivovaru. Program nabídne pivní speciály, gastronomii, živou hudbu, soutěže i komentované prohlídky pivovaru.
Chmelobraní a narozeninová oslava přitom představují dvě různé stránky stejného příběhu. První je komornější, založená na společné práci a setkávání. Druhá připomene patnáct let existence současného pivovaru ve větším formátu.
Podrobnosti najdete v článku Břevnovský pivovar slaví 15 let.
Chmelobraní připomíná, proč mají lokální tradice stále smysl
Ve světě, kde lze prakticky jakýkoli produkt objednat během několika kliknutí odkudkoli, získává lokální původ paradoxně větší význam. Ne proto, že by všechno místní bylo automaticky lepší, ale protože místní produkt může mít vztah ke konkrétnímu prostředí a lidem.
Břevnovské pivo je s areálem propojeno právě tímto způsobem. Současný pivovar zde působí patnáct let. Vaří přímo v Břevnově, místní chmelnice roste před jeho dveřmi a pivo následně putuje do restaurace, výčepu i návštěvnického centra jen několik kroků od varny.
Chmelobraní tuto cestu na jeden večer ukazuje v její nejjednodušší podobě. Člověk si vezme chmel do ruky, pomůže jej sklidit a při tom se potká s lidmi, kteří mají k místu podobný vztah.
Takové události nemusejí mít desetitisíce návštěvníků, aby byly důležité. Jejich hodnota spočívá právě v tom, že vytvářejí dlouhodobou vazbu mezi místem, značkou a komunitou.
Od chmelové brigády k návštěvě celého Břevnova
Pokud jste přišli na Břevnovské chmelobraní poprvé, stojí za to se do areálu vrátit také během běžného dne.
Začněte třeba v klášterním infocentru, odkud vycházejí komentované prohlídky. Poznejte více než tisíciletou historii kláštera, baziliku sv. Markéty, románskou kryptu a reprezentační části prelatury.
Poté projděte zahradami směrem k hospodářskému dvoru a pivovaru. Pokud vás zajímá samotná výroba piva, rezervujte si samostatnou pivovarskou prohlídku.
A na závěr máte dvě možnosti. Pro rychlé a neformální zastavení zamiřte do Klášterního výčepu. Pokud chcete zůstat déle a spojit místní pivo s českou kuchyní, pokračujte do Klášterního Šenku.
Právě tak vypadá Břevnov, když jej člověk nevnímá jako několik různých podniků a budov, ale jako jeden propojený areál.
13. Břevnovské chmelobraní 8. 9. 2026: tradice, která zůstává živá
13. Břevnovské chmelobraní 8. 9. 2026 znovu ukázalo, že i uprostřed velkého města lze udržovat jednoduché tradice, které mají konkrétní vztah k místu.
Chmel se nesklízí proto, aby vznikla fotografie na sociální sítě. Je skutečnou pivovarskou surovinou. Pivovar není pouze turistickou atrakcí, ale fungujícím provozem. A místní pivo nezůstává uzavřené za jeho dveřmi, ale již patnáct let propojuje pivovar s dalšími částmi Břevnovského kláštera.
Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha je hrdým partnerem restaurace Klášterní Šenk, Klášterního výčepu a návštěvnického infocentra Břevnovského kláštera. Díky této spolupráci mohou návštěvníci poznat místní pivovarnickou tradici několika způsoby: při návštěvě pivovaru, u čepovaného piva, při společném jídle nebo prostřednictvím lahvového piva, které si odvezou domů.
Chmelobraní je jedním večerem v roce. Příběh Břevnova ale pokračuje každý den.
Přijďte ochutnat Břevnov tam, kde vzniká
Chcete po návštěvě pivovaru nebo klášterního areálu zůstat ještě chvíli v Břevnově?
V Klášterním Šenku můžete spojit břevnovské pivo s českou kuchyní a delším posezením. Pro rychlejší zastávku je přímo v Sýpce k dispozici Klášterní výčep.
A pokud si chcete kousek Břevnova odnést s sebou, zastavte se v klášterním infocentru, kde najdete mimo jiné také lahvová piva z Břevnovského klášterního pivovaru.
Přijďte poznat Břevnov nejen jako historickou památku. Přijďte jej ochutnat, projít a zažít.
KLÁŠTERNÍ ŠENK – INFORMACE A REZERVACE
KLÁŠTERNÍ VÝČEP – NABÍDKA A OTEVÍRACÍ DOBA
INFOCENTRUM BŘEVNOVSKÉHO KLÁŠTERA
BŘEVNOVSKÝ KLÁŠTERNÍ PIVOVAR SV. VOJTĚCHA